Vinutí nízkého napětí, přesněji vinutí s maximálním provozním napětím do 1,1 kV, tedy více než 90 % distribučních transformátorů, bývá provedeno téměř vždy jako fóliové. Vinutí si lze zjednodušeně představit jako roli alobalu nebo jako svitkový kondenzátor. Tato technologie je efektivní, protože na straně NN je potřeba jen něco kolem 30 závitů, vinutím však teče velký proud (např. pro transformátor o výkonu 630 kVA teče jmenovitý proud 909 A), a aby byla zajištěna přijatelná proudová hustota (pro hliník maximálně 1,5 A/mm² a pro měď 2 A/mm²), je zapotřebí dosáhnout velkého průřezu vodiče, a proto šířka fólie zabírá celou výšku vinutí. Výhodami této metody je vysoká rychlost a jednoduchost navíjení, značně snížené dodatečné ztráty, vysoká zkratová pevnost díky rozložení proudu po celé délce vinutí, jednoduše se dají zavádět axiální chladicí kanálky bez snížení mechanické pevnosti a vyrovnané rozložení teplot ve vinutí.

Pro navíjení fólie slouží speciální navíječky. Nejznámějším výrobcem těchto navíječek v Evropě je Švýcarská firma Tuboly-Astronic AG. Pro distribuční transformátory je od tohoto výrobce nejvhodnější model navíječky EFECO 800-1 C, který opět také využívá Elpro-Energo s.r.o. Popis funkce takového stroje a postup výroby je uveden v následujících odstavcích. Navíječka EFECO 800-1 C má modulární konstrukci. Skládá se z odvíječe fólie, jednotek na úpravu fólie, odvíječe izolace a z místa, kde je tvořeno výsledné vinutí.

Odvíječ vodivé fólie

Navíjecí stroj je vybavený jedním odvíječem vodivé fólie, který je zobrazený na obr. 1. Skříň odvíječe vodivé fólie je namontovaná na příčně posuvné jednotce. Přesnost polohy hran vodivé fólie je monitorována a regulována fotočlánkem připevněným ke skříni navíjecího stroje. V případě odchylky se odvíječ přesune do správné polohy. Tato řídicí funkce zaručuje vysoce přesnou polohu hran fólie, která nezávisí na rychlosti navíjení. Tento systém umožňuje navíjet cívky v úzkém rozsahu tolerance.

Z odvíječe fólie nejprve pokračuje na jednotku pro odstranění otřepů na hranách fólie. Na obě hrany jsou přitisknuty dva válečky, které jsou pneumaticky ovladatelné a všechny přečnívající otřepy zarovnávají.

Dále se fólie připravuje na svařování lisováním za studena pro upevnění vývodu. Svaření musí vytvořit dokonalé mechanické i elektrické spojení. K tomu je zapotřebí brousící jednotka, která na fólii v místě svaření odstraní zoxidované vrstvy. Po brousící jednotce následuje stanice pro svařování Jednotka pro svařování lisováním za studena umožňující spojit hliník s hliníkem, hliník s mědí a měď s mědí. Svařovací jednotka a princip její funkce jsou ilustrovány na obr. 4. Svařovací jednotka se stává z robustního ocelového rámu zabudovaného v prostřední části navíjecího stroje. Příčný pohyb a přítlačný proces probíhají automaticky. Před svařením jsou fólie a vývod upnuty pomocí držáků umístěných na levé a pravé hraně fólie a plochy, které budou lisované, jsou potřeny pastou, která zabrání přichycení folie k lisu. Vývody jsou tvořeny z pásoviny obdélníkového průřezu, většinou ze stejného materiálu, jako je vodič vinutí. S vodičem jsou spojeny po celé šířce vodiče a přečnívající část vývodu bývá dvakrát zahnutá, aby měl vývod dostatečný odstup od jádra. Na konci vývodu jsou většinou vyvrtané díry pro jednoduché připojení pokračujících vodičů.

S vodičem jsou spojeny po celé šířce vodiče a přečnívající část vývodu bývá dvakrát zahnutá, aby měl vývod dostatečný odstup od jádra. Na konci vývodu jsou většinou vyvrtané díry pro jednoduché připojení pokračujících vodičů.

Poloha hran folie je po zarovnání otřepů hlídána fotočlánkem a v případě posuvu dává pokyn odvíječi pro vyrovnání. Za svařovací jednotkou se dále nachází měřicí válec, který je vybaven dekodérem, pomocí kterého jsou dopočítávány předběžné body zastavení např. pro nalisování vývodů či zasunutí axiálních chladicích kanálů. Nad měřicím válcem je ještě válec pro proti-ohyb fólie. Protější ohnutí fólie má tu výhodu, že se fólie mnohem lépe přizpůsobí kolem rohů oválných nebo hranatých vinutí. Několik otáček před dokončením cívky se válec proti-ohybu odsune od fólie, aby nedošlo k nesprávnému vypočtení bodů pro zastavení. Oba válce jsou vidět na obr. 5.

Pod jednotkou na úpravu fólie se nachází rozpínací trn pro naložení role izolačního papíru. Je zde stupnice umožňující přesné nastavení hran, zde se také dá nastavit nůž, který při odvíjení odřezává hranu papíru pro dosažení požadované šířky, jelikož se role vyrábějí jen ve standardizovaných šířkách, viz obr. 6. Výhodou je značné zredukování naskladněných šířek izolačních papírů. Napínání papíru je zajištěno pneumatickou kotoučovou brzdou, která je regulovaná senzorem měřící průměr role. Stroj může být vybavený i více odvíječi izolace.

Další dva odvíječe, tentokrát pro okrajovou izolační pásku, se nacházejí nad jednotkou na úpravu fólie. Oba systémy je možno posouvat ručně do stran za účelem přesného nastavení vzhledem k hranám fólie. Pásky jsou na vinutí přiváděny naklápěcími rameny.

Z odvíječe vodiče se fólie natáhne do jednotky na její úpravu. Její začátek se vybrousí, natře pastou a lisováním za studena se svaří s vývodem. Fólie se dál natáhne až k navíjecímu trnu a vývod se vloží do drážky pro něj určené, čím dojde k uchycení fólie a zajištění požadovaného napnutí. Následně se udělá malá část otáčky a ze spodní části navíjecího systému se vytáhne izolační papír a ten se zastrčí pod fólii tak, aby ho tlak mezi fólií a trnem pevně sevřel. Dále se z horní části navíječky vytáhnou krajní izolační pásky, které vyplní mezery mezi přečnívající hlavní izolací na hranách, protože je širší než vodivá fólie a na obou hranách mají přesah. Vyplněním těchto mezer je vinutí kompletně izolované. Krajní izolační pásky se na začátku navíjení musí k fólii připevnit lepicí páskou.

Pak už se pokračuje v plynulém otáčení navíjecího trnu, dokud se nevytvoří potřebný počet závitů nebo dokud není ve vinutí potřeba vytvořit axiální chladicí kanál (u větších výkonů). V takovém případě musí po zastavení obsluha vložit mezi začínající a poslední navinutou vrstvu podložku s nalepenými lištami, na které vytvoří mezeru mezi těmito závity. Novým závitem se zpomaleně a kontrolovaně podložka převine, pak je možné pokračovat v navíjení se standardní rychlostí.

Těsně před dokončením posledního závitu navíjení zastaví a ve vypočteném místě se opět svaří vývod s fólií, tak aby na vinutí byl přesně nad prvním vývodem. Po svaření koncového vývodu se může rovnou svařit další vývod, který bude tvořit začátek nového vinutí. Fólie mezi těmito dvěma vývody se rozdělí elektrickými nůžkami, kterými je navíječka také vybavena. Když je splněn požadovaný počet závitů, okrajová izolace se odstřihne, aby korespondovala s koncem vodivé fólie. Zde se opět přilepí. Na vnější vývod se ještě přidělá 1 mm tlustá izolační lepenka, která je o něco širší než vývod a zasahuje i mimo vinutí. Její přítomnost zvyšuje elektrickou pevnost mezi NN vývodem a vinutím VN, především hrany vývodu jsou velmi náchylné na průraz. Celé vinutí se následně převine několika závity hlavním izolačním papírem pro zabezpečení dostatečné elektrické pevnosti mezi NN a VN vinutím. Podobně jako chladicí kanál uvnitř vinutí, se v polovině izolace mezi VN a NN vkládá hlavní chladicí kanál, kterým proudí olej. Ten nejen, že obě vinutí chladí, stejně jako kanály v jednotlivých vinutích, ale také elektricky izoluje. Po dokončení posledního otáčky izolace se papír odstřihne a konec se na vinutí přilepí lepicí páskou, která zatím stačí, jelikož se přímo pokračuje s navíjením VN vinutí.